Letní setkání Aktivu Zasloužilých hasičů OSH Rychnov nad Kněžnou bylo naplánováno na čtvrtek 14. srpna. Už na vánočním setkání jsme se dohodli, že vzhledem k věku a zdravotním omezením některých členů bude zvolena nenáročná varianta. Sraz byl v penzionu „ Sokolí hnízdo“, který je v malé vísce jménem Rampuše. Patrně nejslavnější z této vsi, byla služebná Kristýna zvaná „Rampepurda“ z románu Karla Poláčka „ Bylo nás pět.“ Ta zde skutečně žila a má zde sochu, kterou jsme si cestou mohli prohlédnout a opodál také sochu vládce Orlických hor „Rampušáka.“ Na místo setkání jsme dojeli dvěma auty, které řídili Ota Kopsa a Jiří Diblík, který z průběhu setkání pořídil fotografie.
Z jedenácti pozvaných členů se zúčastnilo devět a to Josef Netík, Ota Ptáček, Josef Kačer, Karel Jiruška, Jan Hartman, Josef Bezdíček, Boženka Krsková, Jan Ježek a Milan Jindra. Ze zdravotních důvodů se omluvili Zdeněk Moravec a Jaroslav Otčenášek. Našeho setkání se zúčastnil také starosta OSH Jirka Řeháček.
Krásné letní počasí nám přálo, takže jsme se usadili na terase restaurace, kde nás přivítal vedoucí Aktivu ZH Pepa Netík a seznámil nás s programem setkání. Nabídl také možnost podívat se dle zájmu do archeologického muzea v přírodě Villa Nova v nedalekém Uhřínově. Po dohodě jsme se rozdělili, čtyři účastníci setkání se rozhodli zůstat v restauraci a zbytek odjel jedním autem na prohlídku muzea v přírodě.
Archeoskanzen Villa Nova se snaží přiblížit středověkou kolonizační vesnici. Ve skanzenu jsme se vrátili v čase minimálně o sedm set let, do období vlády Přemyslovců. Stavení ve skanzenu jsou postavena podle archeologických nálezů. Stavělo se z cihel z ušlapané hlíny usušených na slunci. Prohlédli jsme si různá středověká obydlí, kovárnu, chlév, stodoly a další. Průvodce nás zasvěceným výkladem provedl skanzenem a cestou nás všude doprovázeli místní kozy. Bylo zajímavé vrátit se do středověku a prohlédnout si jak a v čem žili naši předci. Bohužel jsme nemohli projít celou trasu, protože nás tlačil čas a tak jsme se vrátili zpět do penzionu.
V krásném prostředí venkovní terasy nás čekal společný oběd a také jedno překvapení. Jídlo ke stolu nám místo číšníka přivezl robot, který nám popřál dobrou chuť a „odfrčel“ do kuchyně. Po dobrému jídlu bylo i dobré pití a hlavně popovídání a také vzpomínání na časy minulé, ale i na ty co už nejsou mezi námi.
Nejenom povídání, ale i harmonika a pěkná písnička k dobré náladě a pěknému odpoledni patří. Každý má tu svou zamilovanou a tak jsme si je společně zazpívali písničky našeho mládí. Při tom všem nám čas v dobré náladě utíkal a pomalu jsme museli pomýšlet na návrat do naši domovů. Nelze než poděkovat všem, kteří se na přípravě i průběhu našeho setkání podíleli. Budeme se těšit, že se opět sejdeme všichni a ve zdraví na dalším setkání, které bude předvánoční.
Jan Hartman
člen Aktivu Zasloužilých hasičů
