S velkou lítostí Vám oznamujeme, že v úterý 25. srpna 2026 zemřela ve věku 92 let Zasloužilá hasička EVA LISTÍKOVÁ.
Rodině a přátelům vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Čest její památce.
OSH Praha-západ
Eva Listíková se narodila 26. října 1934 v Klínci do zemědělské rodiny. Ke své rodné obci měla po celý život velmi silný vztah. Na Klínec nedala dopustit, zajímala se o dění v obci a ke svému rodišti se stále s láskou vracela.
Již od dětství byla vedena k práci, odpovědnosti a pomoci druhým. Když jí bylo pouhých dvanáct let, její maminka při narození mladšího sourozence těžce onemocněla. Na Evu tehdy připadla část starostí, které by za běžných okolností náležely dospělým. Pomáhala při práci na polích a o žních, spolu s mladší sestrou se starala o narozeného bratříčka a snažila se nemocné mamince co nejvíce ulehčit. Tato zkušenost jako by předznamenala celý její další život – jen málokdy myslela především na sebe a mnohem častěji na ty, kteří ji potřebovali.
Ve čtyřiadvaceti letech se provdala za Stanislava Listíka a odešla do Bojova, který se stal jejím domovem na celý další život. Osud k ní však nebyl vždy milosrdný. Pouhého půl roku po smrti její maminky tragicky zahynul také její manžel. Evě Listíkové tehdy bylo pouze 32 let a zůstala sama se dvěma malými dcerami ve věku sedmi a dvou let.
Ani tato těžká životní rána ji nezlomila. S velkou vnitřní silou se postavila všem povinnostem a své dcery sama vychovala. Udělala vše pro to, aby jim zajistila dobrý život a umožnila jim získat nejvyšší vzdělání. Později věnovala mnoho své energie a lásky také čtyřem vnoučatům, přičemž dvě nejmladší u ní po dlouhých šestnáct let prakticky vyrůstala. Velkou radostí se pro ni nakonec stali rovněž pravnuci.
Rodina pro ni vždy byla na prvním místě. Jejím velkým přáním bylo, aby její blízcí drželi při sobě a navzájem si pomáhali. Sama šla v tomto směru po celý život příkladem.
Vedle rodiny však existovalo ještě jedno společenství, které mělo v jejím srdci mimořádné místo – dobrovolní hasiči.
Hasičská rodina se pro Evu Listíkovou stala skutečně druhou rodinou. Právě mezi hasiči nacházela přátele, pochopení, útěchu i chvíle radosti v obdobích, kdy jí život přinášel starosti a trápení. Od roku 1970 se aktivně zapojovala do hasičského života a podle svých možností se účastnila akcí, které hasiči pořádali. V oblasti funkcionářské se věnovala zejména hospodaření a dlouhé roky patřila k opěrným pilířům výboru svého SDH. Za svou dlouholetou aktivní práci pro dobrovolné hasiče převzala dne 11. listopadu 2008 nejvyšší ocenění – Titul Zasloužilý hasič.
Měla ráda společnost, dobré přátele a veselou mysl. Dokud jí to zdravotní stav dovoloval, ráda se účastnila setkání Zasloužilých hasičů a dalších hasičských akcí. Neomezovala se přitom pouze na své nejbližší okolí – ráda navštěvovala také sousední sbory, setkávala se s přáteli, a právě mezi nimi dokázala alespoň na chvíli zapomenout na zdravotní obtíže i každodenní starosti.
S přibývajícím věkem jí život přinesl další zkoušky, starosti a zdravotní neduhy. Také ty však nesla způsobem, který byl pro ni charakteristický – statečně, důstojně a bez zbytečného stěžování.
Život Evy Listíkové nebyl jednoduchý. O to více si zaslouží úctu způsob, jakým jej dokázala prožít. Byla ženou, která od mladých let přijímala odpovědnost za druhé, dokázala překonat bolestné životní ztráty, vychovala své děti a svou péči později věnovala dalším generacím své rodiny. A po dlouhá desetiletí zůstávala také věrnou součástí hasičského společenství, v němž nacházela přátelství a pocit sounáležitosti.
V úterý 1. září 2026 v 15.00 hodin se s Evou Listíkovou naposledy rozloučí její rodina, přátelé a hasiči při mši svaté v chrámu Páně Všech svatých v Líšnici.
Rodině a všem pozůstalým vyslovujeme jménem dobrovolných hasičů upřímnou soustrast.
Sestro Evo, děkujeme za všechna léta, která jste strávila mezi námi, za Vaše přátelství a za věrnost hasičské rodině.
Čest Vaší památce!
