Jak připravit společnost na krizové situace, které mohou ochromit komunikaci, infrastrukturu i běžné fungování státu? Odpovědi hledali odborníci z Česka, Turecka, Izraele, Estonska a dalších zemí během konference Vnitřní bezpečnost a odolnost státu, která se uskutečnila 22. října 2026 v Praze v rámci mezinárodního veletrhu Future Forces Forum.
Úvodní vystoupení Tomáše Pojara, prorektora CEVRO Univerzity pro mezinárodní vztahy, zdůraznilo potřebu učit se od zemí, které mají bezprostřední zkušenosti se současnými konflikty a zvládáním jejich následků. Jejich poznatky mohou pomoci evropským státům lépe připravit obyvatelstvo, instituce i záchranné složky na budoucí bezpečnostní výzvy. Pojar zároveň vyjádřil přesvědčení, že česká společnost je připravena přijmout odpovědnost a v případě potřeby se aktivně zapojit do pomoci státu.
Na proměnu současných konfliktů upozornil turecký bezpečnostní expert Çağrı Özkan. Mezi první cíle elektronického boje patří komunikační prostředky, jejichž vyřazení může ochromit velení a koordinaci operací. Zkušenosti z Ukrajiny proto vedou k vytváření menších, samostatně působících týmů, které jsou obtížněji odhalitelné. Jejich nevýhodou jsou však omezené zdroje a vyšší nároky na schopnosti jednotlivců.
Podobným rizikům čelí také záchranné složky. Intenzivní radiokomunikace může prozradit polohu zasahujících týmů a umožnit protivníkovi zaměřit místa, kde se soustřeďují lidé. Omezení vysílání a dodržování radiového ticha snižují riziko odhalení, současně však komplikují předávání informací. Záchranáři tak mohou v prostředí ozbrojeného konfliktu čelit obdobným problémům jako vojenské jednotky.
Odolnost jako součást odstrašení
Magda Maszczynska, Polsko, zakladatelka a ředitelka organizace Deterrence Center, upozornila na další rozměr bezpečnostních hrozeb. Podle jejího vystoupení není v současné době problém s dostupnými kapacitami, ale především ve schopnosti je udržet pohromadě. Tedy, aby již existující instituce, služby a organizační struktury zůstaly funkční a kooperující i pod dlouhodobým tlakem.
Moderní konflikty mohou začít dávno před prvním vojenským střetem. Vlivové operace, dezinformace, hybridní útoky, zneužívání migračních tlaků či poškozování infrastruktury mohou postupně narušovat důvěru veřejnosti a fungování společnosti. Riziko přímého vojenského napadení přitom podle Maszczynské zůstává v našem regionu stále velmi nízké. Významnou součástí bezpečnosti je proto společenská soudržnost, schopnost spolupráce a důvěra v instituce. Odolná a soudržná společnost tak představuje důležitý prvek odstrašení.
Připraveni i bez internetu
Pozornost vzbudila také panelová diskuse věnovaná odolnosti místních komunit a ochraně kritické infrastruktury. Jeden z příspěvků připomněl zkušenosti Spojených států s hurikánem Katrina. Podle údajů zmíněných v diskusi se skoro polovina záchranářů nemohla dostavit do služby, protože sami patřili mezi postižené obyvatele a museli řešit následky katastrofy ve vlastních domácnostech. Tento příklad ukázal, jak důležité je při plánování krizové připravenosti počítat také s osobní situací zasahujících.
Zajímavou inspiraci nabídlo Estonsko, kde se na přípravě obyvatelstva podílejí dobrovolnické organizace. Jednou z nich je Naiskodukaitse, která vyvinula aplikaci Ole valmis! neboli Buď připraven. Ta veřejnosti nabízí praktické návody pro zvládání mimořádných událostí, výpadků základních služeb, zásady první pomoci i důležité kontakty. Estonský přístup klade důraz na systematické zvyšování připravenosti obyvatel prostřednictvím vzdělávání a konkrétních doporučení využitelných v každodenním životě.
Na zmínku o aplikaci reagoval jeden z izraelských panelistů s nadsázkou, že dobře připravený člověk žádnou aplikaci nepotřebuje. Tento postřeh otevřel další důležité téma: schopnost fungovat při výpadku digitálních technologií. V prostředí, kde jsou veřejná správa, komunikace i základní služby stále více závislé na internetu, je nezbytné zachovat také alternativní postupy. Patří mezi ně používání radiostanic, orientace podle papírových map, dostupnost hotovosti nebo schopnost organizovat pomoc bez běžných online nástrojů.
Co si z příspěvků odnést?
Minimálně to, že připravenost jednotlivce, odolnost místní komunity a schopnost státu zvládat krize jsou vzájemně propojené. Výpadek komunikace, narušení infrastruktury nebo nedostatek personálu může výrazně ovlivnit také činnost záchranných složek.
Pro SH ČMS představují tyto zkušenosti důležitý podnět k dalšímu rozvoji ochrany obyvatelstva a vzdělávání dobrovolníků. Sbory dobrovolných hasičů mají díky svému působení v obcích předpoklady podílet se na zvyšování připravenosti obyvatel, předávání praktických znalostí a organizaci místní pomoci. Důležitou roli zde mohou sehrávat také vznikající skupiny dobrovolníků ochrany obyvatelstva (SDOO) nebo kurzy Cvičení dobrovolníků ochrany obyvatelstva, které pořádá ÚOR ochrany obyvatelstva. Zatím poslední cvičení proběhlo dne 31. října v Břehách na Svitavsku. Videoreportáž ze cvičení si můžete prohlédnout na tomto odkazu.
Zkušenosti zemí vystavených bezpečnostním hrozbám připomínají, že odolnost společnosti se buduje dlouhodobě. Rozhodující je schopnost lidí spolupracovat, využívat vlastní dovednosti a zachovat základní funkce komunity také v situacích, kdy běžné systémy přestanou fungovat.
Martin Štěpánek, vedoucí úseku IZS SH ČMS
Pavel Říha, vedoucí ústřední odborné rady ochrany obyvatelstva SH ČMS
