Odškodnění členů jednotek SDH obcí a podmínky provozu zásahové techniky patřily mezi hlavní témata prvního jednání Stálé pracovní skupiny ministra vnitra k problematice zlepšení podmínek pro činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů. Jednání se uskutečnilo 8. září 2026 na Ministerstvu vnitra v Praze.
Nově ustavená pracovní skupina vytváří prostor pro společné řešení problémů dobrovolných hasičů za účasti zástupců ministerstev, Parlamentu ČR, samospráv, HZS ČR a hasičských organizací. Jejím předsedou je náměstek ministra vnitra Ondřej Máchal. SH ČMS na jednání zastupovali první náměstek starostky Jaroslav Salivar a náměstek Zdeněk Nytra.
Hlavním bodem jednání byla možná úprava jednorázového mimořádného odškodnění podle nařízení vlády č. 34/1986 Sb. Diskutovalo se především o tom, zda současná výše odškodnění odpovídá dnešním podmínkám a jakým způsobem by bylo možné právní úpravu změnit. Projednávány byly varianty zvýšení dolní hranice odškodnění, úpravy jeho rozpětí i zavedení jednotného násobku pro výpočet poskytované částky.
Současná konstrukce nařízení vlády č. 34/1986 Sb. vychází z principu, podle kterého se výše odškodnění za poškození zdraví stanovuje s přihlédnutím k závažnosti jeho následků, podílu poškozeného na záchranných pracích a dalším okolnostem konkrétní události. Tento způsob posuzování se vztahuje jak na členy jednotek požární ochrany, tak na občany, kteří poskytli osobní pomoc při zdolávání požáru nebo mimořádné události na výzvu velitele zásahu či obce. Závažnost poškození zdraví přitom představuje podstatné hledisko pro spravedlivé stanovení odškodnění. Stejná částka například za ztrátu jednoho prstu a za ztrátu všech čtyř končetin, zraku a sluchu by byla jen obtížně obhajitelná. Zrušení individuálního posuzování jednotlivých okolností, včetně míry ztížení společenského uplatnění, by proto mohlo vést k výrazným nespravedlnostem mezi poškozenými a zároveň zásadně zkomplikovat přijetí navrhované legislativní změny.
Zástupci SH ČMS proto ve shodě s dalšími odborníky navrhli zachovat dosavadní princip individuálního posuzování a současně zvýšit rozpětí odškodnění ze sedmi- až dvanáctinásobku na deseti- až patnáctinásobek příslušného základu. Tím by se zvýšila minimální i maximální výše poskytovaného odškodnění a současně by zůstala zachována možnost přihlížet k závažnosti poškození zdraví a okolnostem konkrétního případu. Podle zástupců SH ČMS je důležité předložit věcně odůvodněný a legislativně průchodný návrh, aby snaha o změnu současného systému neskončila nepřijetím novely a zachováním dosavadního stavu.
Samostatnou pozornost si vyžádalo právní postavení členů jednotek SDH obcí. Rozdílné podmínky výkonu jejich činnosti vyvolávají otázky při posuzování nároků na odškodnění, zejména ve vztahu k zákoníku práce a § 80 zákona o požární ochraně. Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR proto budou hledat jednotný výklad příslušných ustanovení, který přispěje k větší právní jistotě členů jednotek i jejich zřizovatelů.
Zástupci SH ČMS v této souvislosti opakovaně zdůraznili, že vyjasnění právního postavení členů JSDHO, kteří nemají s obcí uzavřen pracovněprávní vztah, považují za jednu z nejdůležitějších otázek. Přesto bylo stanoveno, že se této problematice bude pracovní skupina podrobně věnovat až na svém třetím jednání. SH ČMS upozornilo zejména na možné důsledky neexistence pracovněprávního vztahu při řešení škod způsobených členem jednotky například na technice obce. Další významnou otázkou jsou nároky spojené s případným ukončením pracovního poměru v civilním zaměstnání hasiče v důsledku poškození zdraví při činnosti v jednotce. Tyto situace podle zástupců SH ČMS dokládají potřebu jasného a jednotného právního výkladu.
V souvislosti s pracovněprávním postavením členů jednotek SDH obcí byla otevřena také otázka jejich důchodového zabezpečení. Podnět se týká zejména osob vykonávajících činnost v jednotkách v pracovním poměru nebo obdobném pracovněprávním vztahu a možností zohlednění této činnosti v systému důchodového zabezpečení. Problematika bude dále konkretizována a následně může být zařazena na některé z dalších jednání pracovní skupiny.
Diskuse se věnovala rovněž technickým prohlídkám a emisním kontrolám zásahových vozidel, především techniky nad 3,5 tuny. MV-generální ředitelství HZS ČR již o této problematice jedná s Ministerstvem dopravy a hledá legislativní řešení zohledňující specifický charakter provozu požární techniky. Zaznělo přitom upozornění, že příliš široce formulované požadavky, například zavedení výjimek pro všechna vozidla, by mohly narazit na jednotná evropská pravidla a ohrozit přijetí celé úpravy. Zástupci SH ČMS proto podporují především rychlé a legislativně průchodné řešení, které přinese praktické zlepšení podmínek zejména obcím jako vlastníkům zásahových vozidel. Za vhodnější považují prosazení konkrétní a dosažitelné úlevy před hledáním komplexního řešení, jehož legislativní neprůchodnost by mohla další změny zablokovat.
Do příštího jednání budou shromážděny údaje o dosavadním odškodňování a připraveny návrhy možných legislativních změn včetně vyhodnocení jejich finančních dopadů. Pracovní skupina se znovu sejde 24. listopadu 2026, kdy by měla dospět k doporučení ministrovi vnitra v otázce mimořádného odškodnění.
SH ČMS bude prostřednictvím svých zástupců a ve spolupráci s dobrovolnými hasiči, veliteli jednotek, HZS ČR, příslušnými ministerstvy, zástupci samospráv, senátory, poslanci a dalšími hasičskými organizacemi a spolky nadále prosazovat konkrétní opatření směřující ke zlepšení podmínek pro činnost dobrovolných hasičů.
Mgr. Martin Štěpánek
vedoucí úseku IZS SH ČMS
